KOMPLEXNÍ MATURITNÍ PRÁCE

Moje osobní rada, rada absolventky, která ví, co vše práce obnáší, je zamyslet se nad tématem, která vás bude bavit. Maturitní práce znamená rozsáhlý projekt o textech, ale i alternativních způsobech vysvětlení určité oblasti, kterému se budete věnovat instantně sedm měsíců. Pokud si vyberete téma, které vám není blízké, bude to sedm měsíců trápení. Na práci samotné se zájem také projeví a na Vašem přístupu a vůli práci rozšiřovat se to samozřejmě také pozná.

Poté, co máte téma vybrané, je dobré, tvořit si minimálně v hlavě určitou formu osnovy (co vše bude nebo by mohla práce obsahovat?). Práce má mít minimálně 30 stran, to sice ano, ale je velmi důležité si uvědomit, pokud máte text o 30ti stránkách, dostanete známku 4, jelikož to je úplné minimum. Pokud máte text o 30ti stránkách a k tomu přílohy ve formě grafů, videí, podcastů, pak už se o minimální rozsah nejedná.

Mně osobně (i řadě mých spolužáků) pomohl diář, kam jsem si zapisovala výsledky svých dotazníků a průzkumů, resumé z konzultací, nápady, seznamy věcí k dodělání, apod. Takový diář totiž můžete v Den D donést i k obhajobě a komise uvidí, že jste práci nenapsali za týden s pomocí AI.

A to je další důležitá věc. Umělá inteligence je v dnešní době sice na takové úrovni, že by dokázala celou práci napsat za vás, ale to není pointou zkoušky a znamená to podvod. A hlavně, kontrola to pozná. Má cenu AI využívat, pokud s ní umíte. Dokáže mnohem rychleji vygenerovat obrázek, který potřebujete, nebo leccos najít, ale každý text, který bude práce obsahovat, musí být originál z vaší hlavy.

Téma máme, ale jak má práce vypadat, aby ohromila? Zamyslete se, co vám jde nejlépe. Jde vám střih videí? Nebo umíte pracovat s bitmapovou grafikou? Umíte v excelu lépe, než vaši vrstevníci? Připojte si ke své textové práci vlastní alternativní formu přílohy. Práci to oživí, obhajoba bude snadnější, komisi to lépe zaujme.

Vymýšlejte, do kterých směrů lze práci rozšířit. Čeho byste se mohli ještě chytnout? Vaše práce může popisovat obecné téma, ale může se prakticky zaměřit na konkrétní cílovou skupinu.

Je důležité uvědomit si, že práce má mít teoretickou a praktickou část. Očekává se, že ta teoretická bude v textové formě. Praktická představuje právě například daný podcast či video... A hlavně, praktická část musí být v praxi ověřená a využitelná!

Po vybrání tématu je dobré věnovat potřebný čas rešerši. Najít a uspořádat si, jak se téma dělí, jak s ním mohu pracovat, co vše k němu mohu najít na webu, v knihách, od lidí v oboru, atd. Mohlo by se totiž stát, že na perfektní a zajímavé téma nebude existovat více než pár zdrojů. Je potřeba zahrnout do práce také alespoň pět cizojazyčných zdrojů.

Když je hotová forma i rešerše a vy cítíte, že máte dost zdrojů k bezproblémovému začátku, začněte psát. Nezapomeňte, že je důležité pravidelně konzultovat. Je důležité konzultovat, když si nevíte rady, ale je také důležité konzultovat i v případě, že vám přijde, že to nepotřebujete. Ten, s kým konzultujete, je ten, před kterým budete práci obhajovat, proto je dobré řídit se jeho radami. Můžete se tak u obhajoby vyhnout nepříjemným šťouravým otázkám. Troufnu si říct, že většina z vás nikdy takto obsáhlou práci nepsala, a proto se nevyplatí v této situaci hrát chytráka, který si vše zvládne udělat po svém, ale nechat si poradit od zkušenějších.

Pište si záznamy ze všech konzultací, zapisujte si nápady, které vás napadnou po cestě domů, sepisujte si úkoly, které ještě musíte dodělat/domyslet, zkrátka pište si všechno. Práce s sebou nese plno myšlenek, kvůli kterým člověk velmi snadno zapomíná nápady, a to je škoda.

Pokud se kdykoli dostanete do úzkých, nebudete moci už psát, jelikož budete natolik vystresovaní, nebude vám to myslet a začnete pochybovat, že práci někdy dokončíte, oznamte to. Řekněte to především vedoucímu práce ať ví, co se děje. Pokud nebudete komunikovat, profesorům se bude zdát, že se jednoduše flákáte a začnou vás ještě více stresovat. Řekněte, že potřebujete posunout konzultace a že se zkrátka potřebujete zregenerovat, protože v tom stavu, ve kterém se nacházíte, stejně nic velkého nevymyslíte. Vedoucí práce je schopen o tom informovat ostatní vaše konzultanty a vy si můžete dát na chvíli pauzu. V takovém případě je dobré udržovat v hlavě myšlenky, které vás alespoň trochu namotivují. Například: koncem ledna veškeré trápení skončí a budete svou práci už pouze jen "šperkovat", koncem března už nebudete nuceni do práce cokoli připisovat, začnete se věnovat něčemu jinému, koncem května veškeré trápení úplně skončí, a hlavně vaše práce může být šperkem vašeho osobního rozvoje (nebo životopisu).

Pokud cítíte, že se nedokážete soustředit na práci a k tomu se učit ostatní předměty, jednoduše si práci rozhoďte. Je samozřejmě nejlepší se například konkrétně na češtinu a literaturu připravovat během let, ale pokud jste tomu za celé tři roky moc nedali, ještě to neznamená, že neprojdete. Já osobně nezvládala vnímat tolik věcí najednou, proto jsem se od září do ledna věnovala práci a od ledna do maturity češtině a angličtině s malou odchylkou k prezentaci na obhajobu. 

Kombinujte svou energii s motivací a věnujte tomu tolik času, kolik uznáte za vhodné, ale myslete na to, že práce má 31. března ležet na katedře ve třech výtiscích. Nestačí ji ve 23:59 pouze uložit na Classroom. Deadline absolutního dodělání si stanovte tak, abyste stihli práci nechat vytisknout a svázat (podrobné informace a pravidla o vazbách a výtisku vám poskytne vedoucí vaší práce). Já osobně doporučuji mít práci 15. března připravenou a co nejdříve ji odnést do firmy, kde se vázáním seminárních prací zabývají, nebo si výtisk a vazbu zajistit sám. Každopádně dejte si na to alespoň tu druhou polovinu měsíce, budete v mnohem menším stresu.

Neporovnávejte se s okolím. Opravdu. Neřešte, jestli mají vaši kamarádi maturitu těžší, nebo lehčí. Neřešte, jestli mají vaši spolužáci více, nebo méně stránek. Až odmaturujete, dostanete list, kde bude pouze známka, ale nebude tam napsáno, zda jste měli pouze štěstí, nebo lehčí maturitu, ani nic podobného. Zkrátka odmaturujete, to je hlavní! Dejte do toho tolik energie, abyste práci mohli považovat za výborný výsledek.